TEXTY

Skleněné rakve

Všechnu krev vypila kůže stromů. Křik a lámání kostí utichlo v prachu cest. S páskou na očích máš stejně krvavé ruce. To radši umřít hlady v polích, než žít jako otrok.

Tvoje pohodlí je jejich bolest, na tvých rukou jejich krev.

Neustále hladový na vrcholu pyramidy. Z vlastního blahobytu pleteš jiným oprátku.

Moře v dlaních

Prach zastíní světlo z oken, když se nepohneš z místa…když budeš sypat svůj popel od kolébky k hrobu.

Kam až dohlédneš, od východu na západ teče řeka. Kdo nic neprožil, bojí se zakrýt ucho dlaní, aby neslyšel šumění moře.

Tekutý dohled

Podřízl sis hrdlo a pozval supy, nasadil pouta. Tak na co vzdor?

Zkracováním vzdáleností se prodlužují dny samoty a zvědavost staví svůj vlastní panoptikon. Jen talár, oprátka a nůž a nebo svoboda páchnoucí rzí řetězu?

Vlčí kožich 

Zhmotněním zla se buduje strach. Zhmotněním strachu nenávist i úleva. Od vlčího kožichu k Davidově hvězdě: kámen, zatracení a umyté ruce.

Jak bílá je slepecká hůl?

Černé zdi

V jizvách krajiny pomníky z černých zdí kostelů. Na prsou medaile ze zubů a očí. Jak moc je důležité, kdo první hodil kamenem?

 

I.

Se sklopenou hlavou sledujeme včerejší západ slunce …
když na ten dnešní nemáme čas …
s nákupním seznamem v hlavách kupujeme revoltu … která
je stejně falešná jako náš stín …

proč žít, když můžem přežívat ve svých betonových krytech …

přestřihni tu pupeční šňůru …
cožpak nevidíš, jak tě svazuje a škrtí …
otevři oči a dýchej …
ještě je čas rozdmýchat ten oheň …

II.

Už jich zbylo jen pár … těch co hoří …
těch, co se na úpatí kopce zbavili všech svých … vlastnoručně naložených zátěží …
aby i z půlky ocenili výhled …

nahoru už nemusí …
stejně nebude svítit slunce …
zkusí to jindy …

III.

Je to návod jak neztrácet čas …
když někdo rozbil přesýpací hodiny …
sledovat mrak …
když kolem sviští dějiny …

IV.

Jako listí … dříve než uschne …
jsou barevné domy … v kterých nežijeme …
jako listí … hnijeme ve vlastních kořenech …

na stole je večeře … pomodli se k svým božstvům …
had se neplazí dál, ale zakousl se do svého ocasu …

jako ptáci … okroužkováni … monitorováni …
vsazeni do klecí …
kde jako suché spadané listí …
hnijeme ve vlastních kořenech …

a nebo začnem žít …